Magnetické čočky

Použití: Osazení do různých přístrojů, zařízení a nářadí. Slouží jako pomocný prostředek při přepravě, upínání, montáži, zvedání, sváření, separaci nebo při oddělování kovových a nekovových částí. Nejlepší upínací síla je dosahována při plném kontaktu magnetické plochy s broušenou kovovou plochu při síle působící kolmo na upínací plochu (vzduchová mezera = 0 mm). Malé praskliny na magnetu nebo kovovém plášti nemají žádný vliv na funkci, životnost a upínací siíu magnetického prvku.

Upínací síla: Všechny hodnoty upínacích sil, které jsou uvedené v následujících tabulkách se chápou jako nejnižší hodnoty dosažitelné při pokojové teplotě v kolmém trhu a celoplošném kontaktu magnetické plochy na kovovém broušeném materiálu dostatečné tloušťky. Při znečistěné kontaktní ploše, nebo křivém materiálu se vytvářejí vzduchové mezery, čím se upínací síla velmi oslabuje. Proto je důležité kontrolovat a udržovat čistotu kontaktních ploch. Popisované magnetické prvky mají neomezenou životnost, co znamená, že jejich upínací síla časem neklesá. Může být snižovaná jen nepřiměřenou vysokou pracovní teplotou, nebo působením externího magnetického pole (mimo materiálů SmCo a NdFeB). Různé typy materiálů mají různou magnetickou vodivost, která se projevuje v upínací síle. V zásadě platí, že čím víc přísad a legur je v kovu, tím horší je magnetická vodivost. Taktéž zvyšující se drsnost povrchu materiálu výrazně snižuje upínací sílu magnetického prvku.

Pracovní teploty: Všechny ploché a taky válcové magnetické prvky jsou dlouhodobě funkční i při maximálních provozních teplotách uvedených při každé rozměrové tabulce. Přitom však může docházet ke ztrátě upínací síly o 15 až 40%. Tato změna je vratná, takže nezpůsobuje postupné snižování upínací síly.